Jak začít žít svůj sen a proměnit rok 2021 v naprosto jedinečný

 

Jak chcete prožít rok 2021? Daly jste si nějaká předsevzetí? Máte nějaký sen, který se vám dosud nepodařilo splnit, nějakou vizi, k jejímuž dosažení se chcete v tomto roce konečně posunout?

Úžasným pomocníkem, jak si tato naše přání začít plnit, aby jen nezapadly v každoročních předsevzetích, které si říkáme bez výsledku již desátým rokem, je vytvoření si nástěnky snů či vizí, tzv. vision board.

A jee, tak na to nemám čas. Ach jo, zase něco vytvářet, to bude určitě zase moc složité… Naskakují vám hned podobné myšlenky? Přesvědčuje vás zase váš vnitřní sabotér, abyste už ani dál nečetly, nic nedělaly, protože je to vlastně zbytečné? Vždyť ten rok zase nějak uteče…

Ano, samozřejmě, ale pokud chcete, aby byl už konečně trochu jiný, abyste nastartovaly své vize, abyste je začaly uvádět do praxe, aby přišlo nějaké zlepšení, změna 

JE TŘEBA VYVINOUT NĚJAKOU AKTIVITU.

A výborným začátkem je právě zhmotnění těch našich plánů, například do podoby takovéto nástěnky. Protože tím, že něco už není jen v našich myšlenkách, v srdci, či ve volání naší duše, ale že to napíšeme, že tomu věnujeme nějaký čas, pozornost, už vysíláme informaci, že to myslíme vážně. Že nám na tom záleží a opravdu na tom chceme pracovat.

A mohu vám říci, že vás to bude určitě bavit a zažijete možná i nějaký aha moment.

Pro začátek stačí, když si vezmete papír a tužku, co nejvíce se na sebe naladíte a začnete si psát, co si opravdu přejete. Ale pozor, nemusíte řešit co, jak a kdy přesně chcete. Spíše se zkuste zamyslet nad pocity, jaké u toho chcete mít. Co chcete prožívat, případně s kým…

A pak zkuste tyto myšlenky, pocity, sny či přání zaznamenat – ať slovem, větou, nějakým obrázkem či fotkou. Kreativitě se meze nekladou. Můžete si jen napsat pár hesel, můžete si vzít pastelky či jiné barvy a stvořit obraz se slovy, můžete vyrobit koláž z vašich fotografií či ilustračních obrázků vyjadřujících vaše vytoužené pocity, doplňovat různými malůvkami, používat všechny vám příjemné barvy…

Všechny pocity si ale pište, jako byste je již zažívaly, tím se na ně totiž začínáme ladit. Proto pište v přítomném čase a ideálně bez záporných předpon ne-.

Každý vision board je naprosto jedinečný, originální a ten váš bude pro vaše potřeby naprosto dokonalý, i když si to třeba nebudete myslet 😊. Jde přece pouze o vás, nikdo ho nebude hodnotit. Můžete na něm i pracovat delší dobu, postupně vylepšovat, doplňovat, přemýšlet…

A pak si toto dílko dejte někam, kde ho alespoň párkrát za den budete mít šanci vidět. Bude totiž naším pomocníkem či průvodcem v tomto roce. Bude nám připomínat, co že to vlastně chceme, bude nám dodávat motivaci, ukazovat cestu. Možná nás i rozesměje, dodá odvahu, naplní nás vyobrazenými pocity…

Zároveň tím, že naše přání a vize máme často na očích, si je naše tělo postupně vtiskne do podvědomí. V praxi to znamená, že si budeme více všímat věcí a příležitostí okolo nás, které nám v naší cestě mohou pomoci. Stejně tak jako na naší nástěnce, budeme tyto vjemy více vnímat i ve vnějším světě, jako bychom je přitahovaly. 

A neklaďte si malé cíle! Pro všechny z nás je tu hojnost všeho. Jen musíme chtít, musíme jít odvážně vpřed a po malých či větších krůčcích naše sny začít žít.

POJĎME SI ZAČÍT AKTIVNĚ VYTVÁŘET SVOU REALITU!

Samozřejmě je výborné mít kolem sebe podporující prostředí, které Vás nenechá jen tak hned z vaší cesty sejít. Pokud chcete být součástí podobně smýšlející skupiny žen, srdečně vás zvu do té naší  Radostná cesta ženy - skupina.

A pokud cítíte nějaké strachy, obavy, nedokážete si přesně ujasnit, co vlastně chcete, neváhejte mě kontaktovat, podíváme se na to spolu a mohu vám přímo pro váš záměr namíchat i skvělého pomocníka - Bachovy esence. 

Bachovy květové esence - základní informace

Slyšeli jste již o Bachových esencích? Víte jak a s čím Vám mohou pomoci? Pokud ne, pojďte objevit jejich úžasnou sílu. V dnešní době nám mohou být obzvláště přínosným pomocníkem, jak nalézt rovnováhu a užívat si život v harmonii a pohodě.

„Tento systém léčení je tím nejdokonalejším, jaký kdy byl lidstvu v jeho živoucí paměti dán.“ 
(E. Bach: Dvanáct léčitelů a ostatní esence)

Co jsou Bachovy květové esence neboli Bachovky?

Jedná se o unikátní systém léčení, který vynalezl britský lékař Edward Bach (viz: Bachovy květové esence - osobnost Edwarda Bacha). Celá metoda je založena na přesvědčení, že zdroj veškerých nemocí a nepohod se skrývá v naší psychice. Na stejné situace totiž každý z nás reaguje jiným způsobem a prožívá odlišné emoce. Právě na ně se tento systém zaměřuje, protože naše individuální projevy považuje za skutečnou příčinu, s níž je třeba pracovat. 

Cílem působení Bachovek je harmonizovat naše emoce. Neznamená to ale nějak je nezdravě potlačit či úplně odstranit. Jde o to, dostat je do takového stavu, abychom se cítili dobře. Emoce jsou totiž velice důležité, ale pouze jako zpráva. Jejich smyslem je upozornit nás třeba na možné nebezpečí. Ale nepomáhají nám, když jsou v nesprávné míře a ovládají nás. 

Bach definoval 38 základních esencí a jejich široké účinky by měly zahrnovat skutečně všechny emoce. Konkrétně se jedná o jakési výtažky z květů volně rostoucích květin, keřů a stromů, jedna je z pramenité vody. Esence jsou získávány specifickým způsobem a působí pouze na naše psychické naladění svou energetickou vibrací. Nemusíme se tedy bát působení bylin jako takových na naše fyzické tělo. Kapičky proto ani nijak nevoní, nemají žádnou barvu, což může někoho překvapit. Najdeme zde esence působící na různé druhy strachů, obav, nerozhodnosti, na posílení sebevědomí, trpělivosti, přijetí sebe sama, mohou nám pomoci se více ovládat a nepropadat vzteku a mnoho dalšího. 

Speciální esencí je Krizová esence (Rescue Remedy), což je již předmíchaná originální směs, kterou můžeme použít v období jakékoliv větší zátěže, stresu či krize. Je tedy výborným pomocníkem před pohovorem, zkouškou, porodem, při nehodě či úmrtí blízkého člověka.  

Jak se Bachovky užívají?

Abychom nalezli všechny potřebné esence, je ideální si je nechat namíchat přímo na míru. Trpělivě Vás vyslechnu, provedu Vás všemi účinky jednotlivých esencí a společně pak nalezneme ideální kombinaci. Z vybraných esencí, kterých může být nejvíce sedm, Vám pak připravím užívací lahvičku. Ta vydrží tři - čtyři týdny. Doporučené užívání je 4x denně 4 kapky. Obsah lahvičky je 30 ml a většinou je dobré nechat působit alespoň 2 měsíce, aby se účinek mohl plně projevit. Přesná doba užívání se ale nedá předem odhadnout, přestat bychom měli, až když máme pocit, že esence nepotřebujeme. V průběhu užívání spolu většinou dále konzultujeme. Někdy je třeba užívání prodloužit, buď protože ještě cítíte potřebu kapičky užívat nebo se již některé emoce pomalu "rozpustí" a objeví se jiné, které byly hlouběji skryté. Jde tedy o to (podobně jako v mnoha jiných terapiích) odkrývat postupně všechny naše nánosy emocí, bloků, traumat a různých vnitřních nastavení a dostávat se postupně až k jádru. Přirovnat to můžeme k loupání vrstev cibule. 

Esence můžeme nakapat kapátkem přímo do úst či do nápoje. V případě znečištění kapátka od dotyku úst ho doporučuji důkladně umýt. Malým dětem či našim domácím mazlíčkům lze potřít ústa, oblast za ušima či "třetí oko". Kapičky můžeme rovněž podat na lžičce či nakapat na pokrm. Miminkům prospěje rovněž nakapat do vaničky s vodou. Bachovky se uchovávají v chladnu a temnu, ideálně v lednici. V případě potřeby můžeme použít i 5 x (či více) denně 4 kapky. 

Užívat můžeme kdykoliv během dne, na jejich působení nemají vliv nápoje ani jídlo. Kapičky vždy spotřebujte celé, i když už máte pocit, že je nepotřebujete; případně s nimi zalejte květiny, kterým rovněž prospívají. Namíchané kapičky vydrží max. 2 měsíce.

Pro koho jsou Bachovky vhodné?

Bachovy esence jsou výborným pomocníkem pro všechny z nás. Jedná se o jemný, naprosto přírodní prostředek. Mohou je tedy užívat i miminka a malé děti. Jsou vhodné i pro těhotné ženy, zvířata či rostliny. Nemají žádné vedlejší účinky a lze jimi vhodně doplňovat i jiný způsob léčby či terapie.

Můžeme si Bachovky namíchat sami?

Celý systém je založen na hlubokém poznání přírody, přirozenosti a jednoduchosti. Bachův záměr byl, aby lidé mohli použít esence kdykoliv, když potřebují. Aby si je tedy mohli míchat sami. Ale lze to samozřejmě jen po důkladné znalosti jednotlivých esencí a jejich účinků. Některé esence se nám totiž mohou na první pohled zdát podobné nebo nedokážeme určit pouze 7 potřebných. Doporučuji tedy projít kurzem a nastudovat příslušnou literaturu. Až delší praxe a studium nás totiž mohou naučit, jak s kapičkami správně a účinně zacházet. 

Dalším aspektem jsou samozřejmě finance. Chcete-li kapičky míchat sami, určitě do jejich zakoupení musíte investovat několik tisíc korun. Přínosem, pokud zvolíte namíchání od odborníka, je možnost pravidelné konzultace. Kdykoliv si nebudete vědět rady, jak dále postupovat či jak obměnit složení, velice ráda Vám pomohu. 

Eva Rosůlková

Bachovy květové esence - osobnost Edwarda Bacha

O Bachových esencích slýcháme čím dál častěji. Můžeme je zakoupit v lékárnách, dostupné jsou dokonce i v e-shopech s přírodní kosmetikou či zdravou výživou. Co ale víme o postavě, která celý tento systém harmonizace psychiky vynalezla? Jaký byl doktor Bach a co ho vedlo k objevu esencí?

Dětství a mládí

Edward Bach se narodil 24. září 1886 v rodině anglického továrníka na předměstí jižního Birminghamu v Moseley. Od útlého dětství pro něj byla velice důležitá příroda. Již jako chlapec se v ní často procházel, objevoval její krásy a postupně začal odhalovat i tajemství, která v sobě skrývá. Rovněž v sobě objevoval velkou potřebu pomáhat lidem. Rozhodl se proto tyto své dvě vášně skloubit a přihlásil se ke studiu medicíny.

Vzdělání a lékařská praxe

Bach si chtěl na své vzdělání sám přivydělat, proto se ještě před tím, než na školu nastoupil, rozhodl pomáhat ve slévárně svého otce. Dostalo se mu tam jedinečné možnosti pozorovat každodenní život dělníků, jejich emoce a chování. Svá studia započal v Birminghamu, dokončil je ale v Londýně. Po absolvování v roce 1912 začal pracovat na pozici chirurga-traumatologa. Tato specializace ho ale příliš nenaplňovala. 

Už během studií se u něj začaly projevovat první známky závažnějšího onemocnění, kterým však houževnatý Bach nevěnoval pozornost. Během první světové války se díky svým zdravotním komplikacím staral o raněné a trávil s nimi hodně času. Důkladným pozorováním pacientů začínal zjišťovat, že důležité jsou příčiny nemocí, a že na každého člověka působí léčba jinak. Už tehdy se snažil soustředit na psychickou stránku pacientů a na jejich vnímání a prožívání. Začínal tušit, že zdraví člověka souvisí s tím, je-li v souladu fyzická i psychická stránka člověka. 

Mladý lékař se začal zajímat více o imunitní systém a nastoupil jako asistent bakteriologie v londýnské univerzitní nemocnici. Jeho výzkum se soustředil především na střevní prostředí. V roce 1917 ale zkolaboval a musel se podrobit operaci. Lékaři mu diagnostikovali rakovinu a nedávali příliš nadějí na uzdravení. Čekalo se, že mu zbývá už jen několik měsíců života. Ve stejném roce zemřela na záškrt jeho první žena a manželství tak trvalo pouhé čtyři roky. 

Bach byl ale velice silná osobnost hnaná touhou po poznání. Navzdory své nemoci našel sílu věnovat se dál své práci. Postupným zlepšováním svého fyzického zdraví získával potvrzení, že nemoci jsou odrazem nastavení naší mysli. Bach se po zotavení znovu oženil a narodila se mu dcera. Protože ale žil mnohem více svými výzkumy než osobním životem, manželství skončilo rozvodem

Zaměření na homeopatii

Bach se stal velmi uznávaným londýnským lékařem. Nicméně mu v klasické medicíně čím dál více chyběl zájem o pacienta jako takového. Vadilo mu, že se doktoři zabývají pouze symptomy a soustředí se jen na léčení fyzických nemocí. Bach se utvrzoval v myšlence, že každý pacient reaguje na stejnou nemoc i léky jiným způsobem. Začal se tedy ještě hlouběji zajímat o tyto reakce a zjistil, že klíčem k nalezení efektivnější metody léčení může být právě individualita každého z nás. 

Když Bach nastoupil v roce 1919 jako bakteriolog v Londýnské homeopatické nemocnici, začal se zajímat o práci Samuela Hahnemanna, zakladatele homeopatie. Našel v ní podobné úvahy, jaké měl ve svých výzkumech on sám. Ve své další praxi a bádání střevní flóry pak začal připravovat očkovací vakcíny na bázi homeopatie. Postupně objevil sedm tzv. nosod, které dokázaly uzdravovat do té doby nevyléčitelné nemoci. Tento způsob léčby, který již vycházel i z osobnostních typů člověka, měl velký úspěch. V homeopatii se tyto očkovací látky, využívají dodnes a nesou jeho jméno. 

V roce 1922 Bach svůj post opustil a ve své vlastní laboratoři se naplno ponořil do zkoumání emocí člověka. Začal lidi dělit do různých skupin podle jejich psychického naladění a studoval dopad jejich nálad na fyzické zdraví. Rovněž trávil ještě více času v přírodě a zkoumal jednotlivé květiny, keře a stromy. 

V roce 1930 vyhledávaný lékař definitivně opustil Londýn a odstěhoval se na venkov. Napsal knihu Uzdrav se! a publikoval studii s názvem Některé nové léky a nová využití, kterou otiskl časopis Homeopatic World. Informoval zde o pěti nových a účinných léčebných přírodních prostředcích. Tři z nich - Netýkavka žlázonosná, Kejklířka skvrnitá a Bílá lesní réva - pak stály na základu jeho pozdější metody esencí. Výtažky z těchto rostlin připravoval ještě homeopatickým způsobem. Byl si ovšem jistý, že ještě není zdaleka na konci své cesty...

Nalezení nové léčebné metody

Na venkově Bach trávil v přírodě ještě více času a neustále hledal další rostliny, u nichž objevoval léčivé účinky na psychiku člověka. Byl si již jistý, že na počátku každé nemoci stojí určitý negativní emocionální stav. V okolí Cromeru, kde pobýval i se svou asistentkou Norou Weeks, postupně nacházel nové květy pro výrobu esencí. Brzy také objevil unikátní způsob jejich přípravy a to sluneční metodu. Jejím používáním se definitivně odklonil od metody homeopatické. 

V roce 1932 napsal knížku Osvoboď se! a nalezl již celkem dvanáct esencí. Své poznatky o jejich působení shrnul v publikaci Dvanáct léčitelů. Postupně zjišťoval, že to nestačí a že existují další emocionální nerovnováhy a usilovně proto hledal nové rostliny na různých místech ve Walesu. Knihu tak stále doplňoval o další esence - nejdříve přidal další čtyři "pomocníky", později sedm. Opustil všechny ostatní formy léčení a dokonce se nechal vyškrtnout z registru lékařů. Bach se stal postupně tak citlivým, že byl schopen rozpoznat, jak energetické vibrace rostlin korespondují s podobným nastavením člověka. 

Své esence podával pacientům a zaznamenal s nimi velké úspěchy. Usídlil se v oxfordském hrabství, u Wallingfordu a koupil si zde dům Mount Vernon. Ve veliké zahradě kolem něj, kterou si sám upravil, nechal volně růst květiny a keře, z nichž připravoval esence. V roce 1934 jich měl již devatenáct a objevil další metodu jejich výroby - vaření. Tímto způsobem získal osmnáct z celkového počtu esencí.

V roce 1935 byl jeho nový systém konečně kompletní. Obsahoval 38 esencí, z nichž každá působí na konkrétní negativní psychický stav. V roce 1936 napsal definitivní verzi svého díla, nazvaného Dvanáct léčitelů a ostatní léčivé esence. Kniha vyšla k lékařovým padesátým narozeninám 24. září 1936. Všechny starší verze nařídil zničit. Nedlouho po vydání chtěl ovšem ještě provést drobné úpravy a diktoval své asistentce Noře poznámky, které chtěl přidat do úvodu ke knize. Následující měsíc 27. listopadu 1936 zemřel ve spánku.

Bachovy se tedy podařilo dosáhnout svého poslání a objevit skutečně velice univerzální lék, který nám nabízí sama příroda. Jeho přínosem byl rovněž nový pohled na nemoc a zdůraznění individuality každého člověka. Sám byl důkazem toho, že naše psychické nastavení, vnitřní harmonie a nalezení našeho skutečného cíle, je velice důležité. Přes svou diagnózu žil ještě mnoho let. Nemohl zkrátka zemřít, dokud nedokončil svůj cíl. Díky jeho přátelům působí dodnes v jeho domě Bachovo centrum, kde probíhají kurzy a z rostlin v zahradě se dál vyrábí podle jeho předepsaných metod květové esence. Dílo lékaře a objevitele jednoduché léčebné metody tak žije dál a i my si můžeme jejích účinků kdykoliv jednoduše dopřát. 

Eva Rosůlková

Jak budovat imunitu a vyzrát na jarní únavu

V zimním a obzvláště jarním období bývá naše tělo náchylné k různým formám nachlazení či virové infekce. Letos nás v tomto čase dokonce zaskočila celosvětová pandemie koronaviru. Nejlepší způsob, jak na všechny tyto neduhy vyzrát, je vybudovat si dobrou imunitu.

Co je to imunita a jak vzniká

Imunitou chápeme schopnost našeho těla bránit se cizorodým látkám, například virům způsobující různá onemocnění. Pokud máme imunitu (naši vnitřní armádu bojovníků) silnou, rozpozná cizorodé látky a ubrání se jejich vniknutí do našeho organizmu. Když se tam už náhodou nechtění vetřelci dostanou, tak je rychle zlikviduje. V chladnějších měsících je tento boj náročnější, protože tělo musí regulovat rozdíl vnější a naší vnitřní teploty, máme méně slunečního záření (a méně vitamínu D) a jelikož je spousta lidí okolo nás nachlazených, virové infekce se také snadněji přenáší. 

Imunita se tvoří již při přirozeném porodu, při němž se organizmus novorozence začíná osidlovat maminčinými bakteriemi a to se posiluje při dalších fyzických kontaktech a kojení. Do organizmu miminka také přechází živiny z mateřského mléka. Je proto žádoucí, aby měla žena dobrou životosprávu. V okamžiku, kdy začne dítě přijímat další potravu, je důležité, aby byla co nejkvalitnější, ideálně čerstvá, lokální a chemicky neošetřená. Práva strava totiž hraje totiž klíčovou roli v tom, zda naši vnitřní obránci budou silní či nikoliv.

4 kroky k vybudování imunity

Na tvorbě imunity se podílí 4 hlavní složky: kvalitní potrava, dostatek spánku, pohybu a psychická pohoda. 

Znamená to tedy jíst především hodně zeleniny a ovoce bohaté na vitamíny a další prospěšné látky. Pokud k tomu přidáme celozrnné pečivo, kvalitní maso, vejce a mléčné výrobky, jsme na dobré cestě. 

Ano, klíčová je zde kvalita... a také čerstvost či šetrné zpracování potravin.

V zimním období jsou samozřejmě zdroje čerstvého (lokálního) ovoce a zeleniny poněkud omezené. Přesto můžeme konzumovat například jablka či kořenovou zeleninu, řepu, cibuli nebo česnek. Hodně vitamínů si zachovává také mrazem sušené či mražené ovoce, takže není k zahození si v létě nějaké zásoby připravit. Určitě se pak hodí rakytník či šípky, které jsou největší zásobárnou vitamínu C. V březnu se již také objevuje první čerstvý pomocník doslova nabitý energií a tím je medvědí česnek. 

Hlavní pevností našich obránců jsou střeva. Je tedy třeba jim dodat co nejvíce kvalitního materiálu a vybudovat kvalitní střevní mikrofóru. K tomu nám poslouží tzv. "hodné" bakterie neboli probiotika, které významně stimulují imunitu, ale také zabraňují růstu patogenních bakterií. Opět jsou nejideálnější ta přirozená. Osobně doporučuji obstarat si tibetskou kefírovou houbu, která nám vytvoří kefír z mléka nebo tzv. tibi krystalky, které nám vytvoří vodní kefír.  Pokud nic z toho nemáme, můžeme konzumovat kupovaný kefír (ideálně kozí) či další zakysané výrobky. Výborné je také kysaná zelenina (zelí či tzv. pickles).

Nesmíme zapomenout ani na kvalitní tuky (např. za studena lisované panenské oleje, máslo, ghí) a minerály, které najdeme také v mandlích a jiných oříšcích. Není také na škodu využívat síly bylinek a občas si uvařit např. zázvorový čaj s medem a citronem.  Určitě bychom ale neměli zapomenout dodat tělu potřebný vitamín D, přidat můžeme i betaglukany, které obsahuje třeba hlíva ústřičná či tinkturu z echinacey.

O prospěšnosti pohybu asi ví jistě každý z nás. Nemusí to nutně znamenat provozovat nějaký sport, bohatě stačí alespoň párkrát za týden vyrazit na delší procházku či se projet na kole. Není ani od věci si například doma zacvičit jógu. Pomineme-li totiž fyziologické přínosy, u těchto činností si rovněž odpočineme od každodenních starostí a stresu. Fungují tedy i jako druhy relaxace a aktivního odpočinku, čímž příznivě ovlivňují na naší psychiku.  

Že tělo potřebuje dostatek spánku, ví každý z nás. Mnoho z nás však tuto potřebu přehlíží, protože se snažíme stihnout co nejvíce práce, zábavy nebo nás třeba nenechají déle a v klidu spát naše děti. Náš organizmus vydrží sice hodně, ale dlouhodobě zanedbávat tyto potřeby se rozhodně nevyplatí. 

Toužíme-li tedy mít silnou imunitu, musíme se věnovat nejen tomu, čím naše tělo živíme, ale rovněž se snažit pečovat o naši psychickou pohodu.

Eva Rosůlková